Říjen 2014

"Ďábelští lidé s andělskou tváří"

24. října 2014 v 15:59 | Michaela. |  TT
Tak jsem se rozhodla napsat téma týdne, které se mi vážně dost zalíbilo...

... "Ďábelští lidé s andělskou tváří"

Lidé by neměli soudit podle prvního pohledu. Ale ano bohužel to tak je. Dělám to já, děláte to i vy. I když se snažíme toho člověka prvně poznat, než ho odsoudíme. Přiznejme si, že na vás asi nějaký extra neudělá otrahany, zarostlý, smradlavý člověk, než hubená ženská v šatech a upravených vlasech.
Je to smutný, ajk člověka dosuzujeme. Jeden má víc peněž, ale blbé srdce a my ho stejně příjeme líp než někoho no.. Například já vypadám jako vzorňák a jsem.. no. Dobře, tak možná nevypadám moc vzorně. :D Sakra, co já jsem Chtěla bych mít nějakou tu vlasnost, která vám ukáže, co je ten člověk vážně zač. Ale byl by to život. Vypadalo by to úplně jinak. Ale zase, kdyby šla na první pohled vidět povaha člověka. Tak by se lidé báli vražd atd... a například by lidi vraždili a zabíjeli lidi, kteří třeba nejsou největší vzorňáci. Ale to by bohužel neměli žádnou možnost na to se napravit. Myslím, že je to nastavený dobře. Musíe toho člověka poznat, aby ste na 100% řekli, kdo to je. Nejhorší je, když někoho znáte 10 let (nebo víc) a až na konci poznáte, kdo je to zač. A kdo při vás zůstane stát, kyž bude nejhůř. ODBOČUJI OD TÉMATU. Achjo a vracím se k otázce, co já jsem zač? Jak někdo může říct, že mě zná, když já pořádně neznám sama sebe. Ale asi jsem univerzální. Nevypadám jako andílek, ale ani jako nejhorší stvoření na Světě. A chováním? Nejsem vzorňák, nemám samé jedničky, jsem drzá, a neposlouchám dospělé. Ale i tak se asi prostě hodná O:) Teď, když se nad tím zamýšlím, jsem zmatené. Radši už končím. Melu hovna kecy.
___________________________________
Jdu hledat velké Možná.
___________________________________

Michaela.

angel, angel wings, overlay, transparent, tumblr, wings, angel wings tumblr

Prolog+ 1.díl- Ztroskotanec

20. října 2014 v 17:04 | Michaela. |  Zapomenout

1.díl povídky Zapomenout...

Prolog:

Hlavní hrdinka Julie měla všechno, co by si mohla dívka přát. Ale pak se jí zhroutil celý svět, když viděla svého přítele Jakuba, jak se líbá s namyšlenou, ale hlavně krásnou blondýnkou Vanessou. Vztah Julie a Jakuba byl dlouhý a krásný- pro každou 15-ti letou dívku splněným snem, jak mohla Julie čekat takový zvrat? Julie je teď rozpolcená. Má dát Jakubovi druhou šanci, nebo na něho radši ZAPOMENOUT…

Ztroskotanec

Byla jsem normální holka. Normální 15-ti letá holka, která naivně věřila na pravou lásku a na to, že dva lidé spolu mohou být napořád- bez hádek a jiných nepříjemných okolností. A teď jsem co? Ztroskotanec, který sedí na posteli. Mění polohy a přemýšlí, uzavře se do sebe a s nikým nepromluví. Hlavou se mi honila jediná myšlenka: ,,Jak mi to mohl udělat? Proč?´´ Jak člověk, který ještě před dvěma dny říkal, jak vás miluje. Jak může tohle udělat? Nevysvětlitelné. Zítra ho uvidím, projdu kolem něho. Nepozdravím, nepodívám se mu do očí, protože jenom chladně projdeme kolem. On se za mnou možná otočí. Jak lidé, kteří si řekli všechno, znali se celou věčnost. Jak teď mohou dělat, že se ani neznají. Stála jsem tam. Stála jsem tam, když se jejich rty dotkli. Já! Já to viděla. On mi tak hrozně ublížil. Byl to hrozný pocit, když se otočil a naše oči se střetly. Běžela jsem pryč a myslela si, že se za mnou alespoň rozběhne. Ale nic stál tam, stál tam vedle ty krávy a nic. Teď je ze mě troska. Nedokážu myslet, jenom se mi v hlavě promítá jeden obrázek pořád dokola- ona a on. Musím se z toho dostat. Musím být silná, ale jestli se se mnou někdo bude chtít sblížit, jediné, co řeknu bude: ,, Důvěru si musíš získat hochu. ´´ Vážně ti děkuji, že jsi mé sebevědomí shodil na totální nulu, jako když jsem s tebou začala chodit.


Michaela.